Maroko plné kontrastů a unikátní Západní Sahara

Opouštíme Evropu a přistáváme v zemi písku, oáz a velbloudů. Agadir. Z letiště do hotelu. Vnímáme jinou, lehce tajemnou atmosféru pouštní země. Ubytujeme se a nedá nám to.
Jdeme rovnou na pláž. Dlouhé městské pláže. Neodoláme. Atlantik skvěle osvěží. Procházka po promenádě. Kdo si dá marocké sardinky? Nebo rybí polévku? Západ slunce nad oceánem doladí orientální atmosféru.
Večer pak vyrazíme do čtvrti Marina. Láká nás svými kavárnami a rušným večerním životem. Jak vám chutná mátový čaj ve zdobené skleničce?

Zvlněné pobřeží Atlantiku. Míjíme malé vesničky. Arganovníky všude kolem nás. Blížíme se do města Essaouira. Opravdový marocký poklad máme na dosah. Tekuté tajemství orientální krásy. Arganový olej. Jdeme se podívat, jak ho berberky ručně vyrábí. Tolik práce v každé kapce.
Bílomodré uličky. Vůně soli a pečených ryb. Zastavíme se na místním tržišti. Marocké barevné textílie. Výrobky z thujového dřeva. Tajemné hlasy trhovců.
Ohromí nás židovská kultura města. Brouzdáme úzkými uličkami židovské čtvrti. Pozvání na mátový čaj se neodmítá.

Výlet do Vysokého Atlasu. Klikaté silničky. Berberské vesnice. Zastavíme v jedné z nich. Jmenuje se Imouzzer. Voní po medu. A učaruje nás místní přírodou. Vodopády. Společná fotka a jedeme dál.
Přemýšlíte, jak to asi vypadá v hliněných domech? Už jsme jich cestou viděli tolik. Jdeme se do jednoho podívat. Tradiční dům a tradiční snídaně berberů: arganová marmeláda a pasta amlou z oříšků.
Pak už ale míříme na letiště. Nasedáme do letadla. Západní Sahara už na nás čeká. Přistáváme v Dakhle.
Procházíme se uličkami bývalé španělské kolonie. Dobrůtky inspirované Španělskem nás lákají skoro na každém kroku. Kdo si dá paellu k večeři?

Tento den je ve znamení unikátních zážitků. Západní Sahara. Nikdo jiný sem běžně nejezdí. Jsme jako průkopníci nové destinace.
Džípy nás vezou k jezírkám se slanou vodou v Imlili. Zelená krása tohoto městečka uprostřed rozpálené pouště nám vezme dech. A panenská pláž s bílým pískem Puerto Rico. Neuvěřitelné kontrasty během jednoho dne. Z měsíční krajiny v přímořském ráji.
Večer v Dakhle třeba v jednom z místních barů? Západní Sahara jich moc nemá. Takže spíš unikát než klasika.

Opět v džípu a opět den plný nebývalé podívané. Jedeme k jedinečné Bílé duně. Kdo vyleze úplně nahoru? Nohy se boří do bílé masy písku. Ale výstup nahoru stojí za to. Krásné výhledy do okolí. A kdo bude mít štěstí, zahlédne i dlouhé růžové nohy plameňáků. Takže foťáky s sebou.
Poušť střídá osvěžení v Atlantickém oceánu. Příjemné rozjímání na pláži. Na krásné panenské pláži. Pak ještě neodmítneme ústřice na farmě. Z moře rovnou na talíř. Lahodné.
Blíží se čas odletu do Fezu. Loučíme se s dary moře a těšíme se na nejstarší město v Maroku.

Probouzíme se do marocké pohádky. Snídaně s výhledem na staré město. Dopíjíme zelený čaj. Dojíme místní sladkost ovoněnou růžovou vodou. A už teď víme, že dnešek bude stát za to. Stará medina. Bludiště klikatých uliček. Jsou tak nezvykle úzké. Autem neprojedete. Ale na oslíku bez problému. Tohle nikde jinde v Maroku nezažijete.
Kamenné domy nás přesouvají někam do středověku. Lidé tu stále pracují rukama. Každý kousek, který si tu pořídíte, je originál. Kožené výrobky. Nádherná keramika. Neuvěřitelný cit pro zdobení. Nebývalá krása paláců. Zvenčí moc nelákají. Prostě hliněná stavba. Vevnitř oněmíme úžasem nad dokonalými mozaikami. Nádherně vyřezávané detaily. Jsme v ráji. Rajská zahrada. Voňavé květy a fontánky ve vnitřním dvoře. Jako v omámení jdeme dál středověkem. Vstupujeme do jedné z koránských škol.
Ještě něco navíc? Ano. Oči neví, kam se dřív podívat. Trh zaplavený barvami a vůní koření. Prodejci v tradičním oblečení. Kdo je připravený smlouvat?
Večer trávíme v novém Fezu. Kavárny. Bary. Jsme zpět v současnosti. Neuvěřitelné. Kdo si dá marockou whisky - silně slazený čaj s mátou?

Brouzdáme v džípech Středním a Vysokým Atlasem. Scénické pohoří. Horské louky. Skalní štíty. Pramení tu řeky a sníh se na nejvyšších vrcholech drží i několik měsíců.
Po rozpáleném Fezu teď sáháme po něčem teplejším na sebe. Teplotní šok. Marocké Alpy. Ifrán. Palmy a olivovníky střídají cedry. Jsme poblíž města Azrou. Poslední velký cedrový les na světě. Mezi stromy volně poskakují opice. Kdo se rozdělí o svačinu s makakem? Výměnný obchod za pár unikátních fotek… Neváhejte.
A pak zase změna. Oáza Tafilalet na řece Ziz. Sladké datle od místních. Poznáte podle oblečení, kdo patří k Berberům? Jsou ženy zahalené v černém Arabky?
Sahara už je na dosah. Do kempu, kde dnes přenocujeme, dojedeme na velbloudovi. Zapadající slunce za dunami. Oheň. Koberce. Klasické stany z velbloudí kůže. Nocujeme jako nomádi. Obloha je posetá hvězdami. Intenzivní atmosféra noci v poušti v nás doznívá ještě druhý den.

Opět si nenecháme ujít východ slunce. Dnes nad písečnými dunami. Pak nasedneme do džípů a svištíme si po Sahaře. Bláznivá jízda. Písek všude kolem nás. Adrenalin zklidníme až při prohlídce památek.Uchvátí nás prehistorické rytiny původních obyvatel. Posloucháme písně potomků černých otroků. Mystické tance a specifická kultura Gnawa.
Zastavíme se v pouštním městě Rissani. Najdeme hrobku zakladatele současné vládnoucí dynastie? Den vzrušení i zamyšlení nad historií a kulturou země mnoha tváří. A do toho pizza. Jsme stále v Maroku? Nenechte se zmást. Pizza Madfouna je typickým znakem jihomarocké kuchyně. K neuvěření? Počkejte, až ji ochutáte.
Po skvělém jídle zasloužený oddych u bazénu v Erfoudu. Nebo vás láká tradiční hammam a tajemství orientální krásy?

Narůžovělé skály prořezané hlubokými kaňony. Zelená oáza. Magická soutěska Todra jako jedno z top míst Maroka, kde nesmíme chybět. Oblíbený cíl horolezců.
Pokračujeme dál údolím Dadés. Tajemné tradiční berberské kasby. Jedna na druhé. Projíždíme klikatými serpentinami. Troubíme v každé zatáčce. Ani nedutáme.
Sady s mandlemi a datlovníky. A v další části pak údolí růží. Nepopsatelné. Tady se potkává western s exotikou orientu. Poslední fotky a příjezd do města filmu Ouarzazate.

Historickou vesničku Ait Ben Haddou si vybírají hlavně filmaři. Možná ji znáte ze seriálu Hra o trůny nebo filmu Babel. A třeba vůbec ne. Nevadí. Jedeme se podívat.
Přijíždíme do tradiční opevněné vesnice. Ksar. Nepálené cihly z červeného jílu. Na rozdíl od jiných hliněných vesnic na Sahaře je tento ksar opečovávaný. A to právě díky filmařům. Najdete tady historické domy. Opravené. Načančané. A také nově postavené. Jedna strana je plná lákadel pro turisty. Z druhé strany – na kopci - krásný výhled do okolí.
Pak už přejíždíme Vysokým Atlasem do Marrákeše. Horský průsmyk Tizi -n- Tichka. Naprosto vyprahlé horské hřebeny. Měsíční krajina. Říkáte si, kam se poděly ty růžové vrcholy. Kde jsou zelené oázy? Fotíme hluboká údolí. Zastavíme se v jednom z mnoha obchůdku se suvenýry u cesty?
Podvečer trávíme u čaje v Marrakéši v tradičním riádu.

Staré město. Scénická medina. Podíváme se do zahrad a bohatě zdobených paláců. Máme před sebou poslední plný den v Maroku.
Teď je ten ideální čas nakoupit. Jdeme na jedno z nejbarevnějších tržišť orientu. Smlouvání s místními prodejci. Směsice vůní, chutí a ručních výrobků. Sušené ovoce. Pravý arganový olej. Koření. Kabelky. Přehozy na postel. Cokoli si odtud přivezete domů, na vás vždycky dýchne vzpomínkou na unikátní Maroko.

Opouštíme zemi tisíců a jedné noci. Letíme domů. Přeplnění unikátními zážitky, které se těžko popisují těm, kteří Maroko ještě nezažili.